Lucie Bílá se vrací ke kořenům: Nečekané spojení s Arakainem po letech

Začátky spolupráce Lucie Bílé s Arakainem

Když se řekne Lucie Bílá a Arakain, málokdo dnes ví, že jejich společný příběh začal už v roce 1985. Tehdy ještě neznámá Hana Zaňáková, která se protloukala pražskou hudební scénou, zavítala do legendárního klubu Chmelnice. Kdo by tehdy tušil, že toto setkání odstartuje jednu z nejzajímavějších spoluprací v historii českého rocku?

První krůčky mladé zpěvačky v Arakainu byly skromné - začínala s doprovodnými vokály. Jenže její hlas nešlo přeslechnout. Byl silný, průrazný a plný emocí. Netrvalo dlouho a dostala svůj první velký part v písni Mosty. A to byl teprve začátek.

Koncerty s Arakainem se staly její druhou školou. Metalové riffy, tvrdé beaty a k tomu její neskutečně silný hlas - to byla kombinace, která brala dech. Vzpomínáte si na Zimní královnu? Nebo na duet Měls mě vůbec rád? To byly momenty, kdy se i zarytým metalistům tajil dech.

Rok 1989 přinesl zlomové album Arakain Rock. Lucka na něm zazářila jako supernova, zejména v písni Amadeus. Tahle zkušenost ji navždycky poznamenala - v tom nejlepším slova smyslu. Naučila se být všestrannou zpěvačkou, která si poradí s každým žánrem.

I když později zazářila jako sólová hvězda, na svoje metalové kořeny nikdy nezapomněla. Díky téhle jedinečné fúzi metalu a popu se česká hudební scéna posunula zase o kus dál. Když dneska Lucka občas vystoupí s Arakainem, je to pořád ta samá energie jako před třiceti lety. Jen už víme, že tohle spojení nebylo náhoda - byla to hudební alchymie, která funguje dodnes.

První společné album Arakain s Lucií

Představte si rok 1985 - doba, kdy se česká metalová scéna chystala na revoluci. Mladá zpěvačka Hana Zaňáková, kterou dnes všichni známe jako Lucii Bílou, vstoupila do světa Arakainu způsobem, který nikdo nečekal.

Thrash the Trash nebyl jen další deskou - byl to blesk z čistého nebe. V pražském studiu se tehdy děly věci! Devět skladeb, které spojily drsnou metalovou duši s hlasem, co bral dech. Když zazněly první tóny Amadea, Ku-Klux-Klanu a Orgií, bylo jasné, že tohle bude bomba.

Petr Janda za mixážním pultem kouzlil se zvukem jako alchymista. Vždyť dát dohromady řezavé kytary Jirky Urbana s andělským hlasem mladé zpěvačky, to chtělo fakt kumšt. A povedlo se to dokonale!

To, co Lucka přinesla do metalových songů, bylo něco neskutečného. Její hlas dokázal rozbrečet i ty největší drsňáky. Ve studiu to někdy jiskřilo, ale právě to napětí dalo vzniknout něčemu výjimečnému. Aleš Brichta věděl, že objevili diamant.

Když album vyšlo, metalová komunita málem spadla z židle. Tohle nikdo nečekal - ženský hlas v metalu? A jak to fungovalo! Deska se prodávala jak čerstvé rohlíky a koncerty? Ty byly něco jako rockové bohoslužby.

Vznikla nová kapitola českého metalu. Lucka s Arakainem projeli republiku křížem krážem a všude, kde se objevili, bylo nabito k prasknutí. Tohle spojení ukázalo, že i zdánlivě nespojitelné může vytvořit dokonalou harmonii. A ten příběh píše své pokračování dodnes.

Hit Zimní královna dobývá hudební žebříčky

Zimní královna od Lucie Bílé a Arakainu znovu dobývá českou hudební scénu. A není divu - tahle pecka z roku 1988 má prostě něco do sebe. Když si představíte mladičkou Lucku, tehdy ještě Hanku Zaňákovou, jak svým andělským hlasem protíná tvrdé metalové riffy... to vám prostě naskočí husí kůže.

Ten kontrast mezi její křišťálově čistým zpěvem a drsnou metalovou základnou funguje i po třiceti letech naprosto dokonale. Jiří Urban s Alešem Brichtou tehdy napsali text, který v sobě má takovou tu tajemnou atmosféru - však víte, zimní královna není jen tak ledajaká postava.

A teď? Píseň dostala úplně nový kabát díky remasterované verzi. Když si ji pustíte, uslyšíte každý nástroj, každý detail Lucčina hlasu tak, jak to dřív nešlo. To není jen nějaká oprášená vzpomínka - je to jako když sundáte z krásného starého obrazu vrstvu prachu.

Mladí objevují na sociálkách něco, co my starší dobře známe. Sdílejí svoje covery, točí videa, prostě si Zimní královnu zamilovala i nová generace. A víte, co je super? Že se tahle česká pecka dostala i za hranice - metalisti v okolních zemích z ní jsou pěkně odvařený.

Dneska už je jasné, že Zimní královna není jen nějaká stará známá písnička. Je to klenot, který spojuje metalové fanoušky s příznivci popu, teenagery s jejich rodiči. A když ji Lucka občas přijde zazpívat s Arakainem na koncert? To jsou prostě momenty, na které se nezapomíná.

Thrash metalové období kapely s Bílou

Když se v roce 1985 objevila v Arakainu mladá Hana Zaňáková, nikdo netušil, jakou revoluci to způsobí v české metalové scéně. Tahle drobná holka s obrovským hlasem, kterou dnes všichni známe jako Lucii Bílou, přinesla do tvrdé muziky něco, co tu do té doby nebylo.

Představte si ten kontrast - dívka s andělským hlasem uprostřed drsných metalových riffů. V legendárních skladbách jako Amadeus nebo Ku-Ku ukázala, že i thrash metal může mít nečekanou podobu. Když se na pódiu postavila vedle Aleše Brichty, vznikla z toho kombinace, která brala dech.

Na koncertech to byl nářez jako prase. Energie z nich přímo sršela - Lucka v černé kůži řádila po pódiu jako utržená ze řetězu, aby vzápětí ohromila křišťálově čistými výškami. Metalisti byli zpočátku možná trochu překvapení, ale rychle si ji zamilovali. A není divu - když spustila svoje nezaměnitelné óóó v Orgiích, běhal mráz po zádech i těm největším drsňákům.

Ve studiu byla naprostá profesionálka. Zvukařům padala brada, jak přesně trefovala každý tón, a přitom do nahrávek dostala tu správnou dávku syrovosti. Však taky desky z téhle éry patří dodnes k tomu nejlepšímu, co u nás v metalu vzniklo.

Koncerty jely jeden za druhým, festivaly, kluby, kulturáky - všude narváno k prasknutí. Metalová scéna zažívala zlaté časy a Lucka byla její královnou. I když později přesedlala na popovější vlnu, její metalové období s Arakainem zůstává nesmazatelně vryté do historie české hudby. Ukázala všem, že když máte talent a kuráž, žádné hranice mezi žánry neexistují.

Koncertní turné a živá vystoupení 1986-1990

V druhé polovině osmdesátých let zažívala česká rocková scéna něco naprosto výjimečného. Lucie Bílá a Arakain společně rozpoutali hudební revoluci, která navždy změnila tvář domácího metalu. Vzpomínáte si na ten okamžik, kdy v březnu 1986 poprvé vystoupili v nacpané Lucerně? Tím začala neuvěřitelná jízda, která trvala další čtyři roky.

Byl to mazec! Léto 1987 přineslo nezapomenutelné festivalové zážitky. Na Votvíráku to doslova vřelo, když Lucka spustila svým nezaměnitelným hlasem. Fanoušci šíleli při každém tónu Amadea nebo Kolonie termitů. A ta energie! Když Lucka vlítla na pódium, bylo jasné, že tohle není jen obyčejný koncert - byl to rockový uragán.

Každý koncert byl nabitý syrovostí a ryzí energií, která se valila z pódia přímo do lidí. V roce 1988 během Thrash The Trash tour objeli přes 40 měst a všude bylo narváno. Světla, zvuk, technika - všechno se postupně vylepšovalo, ale to hlavní byla ta neuvěřitelná chemie mezi Luckou a kapelou.

Metal Heart tour v roce 1989 ukázalo, že i tvrdá muzika může mít nový, modernější sound. Lístky mizely jak pára nad hrncem a není divu. Kde jinde jste mohli vidět zpěvačku, která zvládala jak metalové nářezy, tak muzikálové árie?

Závěrečné turné Thrash The Future v roce 1990 bylo jako velkolepá tečka za jednou epochou. Profesionální světla, dokonalý zvuk a všechny ty legendární songy - od Fénixe až po Metalové děti. Byla to doba, kdy se český rock konečně postavil na vlastní nohy a ukázal, že se nemusíme za nic stydět.

Odchod zpěvačky na sólovou dráhu

Když se v roce 1985 objevila v metalové kapele Arakain mladá zpěvačka Hana Zaňáková, nikdo netušil, že z ní jednou bude hvězda jménem Lucie Bílá. Její neuvěřitelný hlas okamžitě dodal písním Arakainu něco navíc - tu správnou jiskru a energii, která chyběla.

Víte, jak to ale v životě chodí. Člověk roste, vyvíjí se a hledá svou vlastní cestu. Stejně to měla i Lucka. Zatímco s klukama z kapely válela na metalových koncertech, v hlavě už se jí rodily představy o popových melodiích a divadelních prknech. V roce 1986 se odvážně pustila do sólových vystoupení a když rok nato dostala nabídku ze Semaforu, bylo jasné, že její hvězda míří jiným směrem.

Rok 1991 přinesl velké změny. Lucka se rozhodla jít vlastní cestou, což pro Arakain znamenalo ztrátu výjimečné zpěvačky. Nebyl to ale žádný dramatický rozchod - spíš jako když se dobří přátelé rozejdou každý svou cestou, ale pořád si mají co říct.

I když se pak Lucka vrhla na popovou dráhu, metal jí v žilách koloval dál. Čas od času si s Arakainem střihla nějaký ten koncert nebo nahrávku, třeba jako v roce 1998 na albu Thrash the Trash. To byly vždycky události, na které fanoušci dodnes vzpomínají.

Její sólová kariéra vystřelila jako raketa. Český slavík, vyprodané koncerty, muzikálové role - prostě všechno, o čem tehdy snila, se jí splnilo. A přesto nikdy nezapomněla, kde začínala. Ty roky s Arakainem pro ni byly jako vysoká škola rockové hudby.

Dneska? Když se potkají s bývalými kolegy z kapely, pořád je to jako za starých časů. Vzájemný respekt a přátelství přetrvaly, a to je možná to nejcennější, co si z té doby všichni odnesli.

Příležitostná společná vystoupení na festivalech

Lucie Bílá a skupina Arakain se v průběhu let několikrát setkali na významných hudebních festivalech, kde předvedli nezapomenutelná společná vystoupení. Jejich spolupráce na festivalových pódiích vždy přitahovala tisíce fanoušků, kteří toužili vidět tohle jedinečné spojení metalu s populární hudbou.

Pamatujete si ten magický moment na Masters of Rock ve Vizovicích? V roce 2008 tam společně rozpálili davy hity jako Zimní královna a Metalová vlna. Celý areál tehdy doslova vřel energií.

A co teprve ta pamětihodná show na Benátské noci! To když Lucka překvapila všechny tím nečekaným vpádem na pódium během koncertu Arakainu. Jejich verze Amadea zvedla lidi ze židlí - ta jiskra mezi nimi prostě ani po letech nezhasla.

Když pak v roce 2012 vystoupili společně na Rock for People, ukázali všem mladým, jak se to dělá. Metalová scéna dostala nový rozměr a festival měl jasný vrchol.

Na menším Moravském hrad festu v roce 2015 to rozbalili s klasikami jako Černá stíha nebo Když já se vznáším. Ta chemie mezi Luckou a kapelou? Prostě bomba - jako by spolu hráli každý den.

I když se v poslední době jejich společná vystoupení objevují míň často, o to víc jsou výjimečná. Na Hradech CZ v roce 2018 vytáhli všechny trumfy z rukávu a připomněli, proč je jejich spolupráce tak kultovní.

Když tihle machři vlítnou na pódium, je to vždycky mazec. Dokonalý zvuk, profesionální přístup a energie, že by se dala prodávat. Není divu, že fanoušci pořád doufají v další společné koncerty těchhle legend české hudební scény.

Výroční koncerty a vzájemná umělecká podpora

Když se řekne Lucie Bílá a Arakain, většině z nás se vybaví nezapomenutelná spojení rocku a výjimečného ženského hlasu. Tahle spolupráce není jen obyčejným setkáním zpěvačky s kapelou - je to příběh, který už trvá desítky let.

Všechno to vlastně začalo v pražské Lucerně roku 1997. Tehdy možná nikdo netušil, že společný koncert odstartuje něco tak výjimečného. A pak přišel rok 2002 a fenomenální oslava dvaceti let Arakainu. Představte si tu atmosféru - narvaná T-Mobile Aréna, deset tisíc lidí zpívá společně s Luckou Zimní královnu. To jsou momenty, na které se nezapomíná.

Nejde jen o společné hraní. Lucka nikdy nezapomněla, odkud vyšla, a kluci z Arakainu ji vždycky brali jako součást své rockové rodiny. Vzájemně si vypomáhají, podporují se, a když je potřeba, stojí při sobě. To není běžné showbyzové přátelství na oko - to je skutečný vztah postavený na respektu.

Třicáté výročí kapely v roce 2012 ukázalo, že tahle spolupráce má pořád šťávu. Vyprodané haly po celé republice, nové verze starých hitů a energie, která by se dala krájet. A když pak v roce 2017 vystoupili společně v O2 areně? To byl večer, na který nikdo z přítomných jen tak nezapomene.

Dneska už je to tak, že když má Lucka vánoční koncert, členové Arakainu jsou jako doma. A když kluci potřebují ženský hlas do svých projektů? Lucka je první volba. Jejich společná cesta je důkazem, že když se spojí talent s respektem a pokorou, vznikne něco, co přetrvá desetiletí.

Každý si jde svou cestou, ale když se ty cesty protknou, je z toho vždycky malý zázrak. Lucka září v muzikálech a na velkých pódiích, Arakain zůstává věrný svému rockovému soundu, ale když se sejdou, je to prostě dokonalá symbióza.

Když jsem poprvé slyšela Arakain, věděla jsem, že to bude láska na celý život. Metal a rock se staly mou cestou a jsem za to vděčná.

Lucie Bílá

Hudební odkaz spolupráce Bílá-Arakain dodnes

Když se řekne Lucie Bílá a Arakain, každému rockerovi se vybaví zlatá éra českého metalu. Kdo by si nepustil legendární Thrash the Trash z devadesátek? Tahle deska prostě změnila pravidla hry a ukázala, že i holka s operním hlasem může rozjet pořádný nářez.

Pamatujete na první reakce fanoušků? Nikdo nevěřil, že by to mohlo fungovat. Metalisti kroutili hlavou, že si jejich oblíbená kapela vzala popovou princeznu. Jenže stačilo první společné vystoupení a všichni pochopili, že se narodilo něco výjimečného.

Zimní královna a Amadeus - tyhle pecky prostě nesmí chybět na žádném koncertě. Lucka ukázala, že umí být stejně drsná jako chlapi, a přitom si zachovat svojí jedinečnost. Dneska už nikdo nepochybuje o tom, že tahle spolupráce byla geniální tah.

Po třiceti letech spolu pořád válcují pódia a vyprodávají jeden koncert za druhým. Není divu - když Lucka nastoupí s Arakainem, je to prostě jinej level. Mladý zpěvačky se od ní učí, jak spojit techniku s syrovým rockem, a metalový kapely už dávno nekoukají skrz prsty na holky za mikrofonem.

Jejich společný příběh je důkazem, že když se spojí talent s odvahou, vznikne něco, co přetrvá generace. Každá nota, každý společný koncert má svoje kouzlo. A nejlepší na tom je, že tahle parta to pořád umí rozjet jako za mlada.

Dneska už je normální vidět ženský v metalu, ale tehdy? Lucka byla průkopnice, která ukázala cestu dalším holkám s rockem v srdci. A když si pustíte jejich společné nahrávky, pochopíte, proč jsou dodnes vzorem pro všechny, kdo chtějí v muzice bořit hranice.