Hudba: Členové Deep Purple - Kdo prošel legendární sestavou?
Deep Purple, legendární rocková kapela z anglického Hertfordu, prošla za svou více než padesátiletou kariéru nespočtem personálních změn. Tato neustálá proměna sestavy, ačkoliv pro mnohé kapely znamenající zkázu, se stala pro Deep Purple paradoxně zdrojem síly a inspirace. Každý z dlouhé řady členů, ať už se jednalo o kytaristy Ritchieho Blackmorea a Stevea Morseho, klávesisty Jona Lorda a Dona Aireyho, zpěváky Iana Gillana a Davida Coverdala, baskytaristy Rogera Glovera a Glenna Hughese, nebo bubeníky Iana Paice a Rod Evans, zanechal v hudbě kapely nesmazatelnou stopu. Tato různorodost hudebních osobností a stylů se promítla do neuvěřitelně bohaté diskografie, která zahrnuje hard rockové hymny, progresivní rockové opusy i experimentální skladby. V následujícím přehledu se podrobněji podíváme na jednotlivé členy Deep Purple, jejich přínos kapele a osudy po odchodu z kapely.
Počátky a Mark I
Hluboko v análech rockové historie, v roce 1968, se zrodil Deep Purple. Kapela, která by se stala synonymem pro hard rock a heavy metal. Počátky Deep Purple sahají do anglického Hertfordu, kde se setkali Ritchie Blackmore, kytarista s vizí klasicky ovlivněného rocku, a Jon Lord, klávesista s vášní pro barokní aranžmá. Společně s bubeníkem Ianem Paicem, zpěvákem Rodem Evansem a basistou Nickem Simperem založili skupinu Roundabout, která se brzy přejmenovala na Deep Purple. Jejich debutové album "Shades of Deep Purple" z roku 1968, ovlivněné psychedelickým rockem, jim přineslo okamžitý úspěch v Severní Americe. Následovala alba "The Book of Taliesyn" a "Deep Purple", která upevnila jejich pozici na rockové scéně. Přelomovým se stal rok 1969, kdy se sestava kapely změnila. Rod Evans a Nick Simper byli nahrazeni Ianem Gillanem a Rogerem Gloverem. Tato sestava, známá jako Mark II, je považována za nejikoničtější a nejvlivnější. S Ianem Gillanem, majitelem silného hlasu, a Rogerem Gloverem, který do hudby přinesl hutnější zvuk, se Deep Purple vydali na cestu k těžšímu a progresivnějšímu zvuku.
Vzestup s Ianem Gillanem
Ian Gillan poprvé vstoupil do Deep Purple v roce 1969, čímž nahradil Roda Evansa. Jeho příchod znamenal zásadní posun v hudebním směřování kapely. Gillanův silný vokální rozsah a jevištní charisma dodaly Deep Purple novou energii a agresivitu. S Gillanem v čele kapela nahrála a vydala svá nejikoničtější alba, včetně "In The Court of the Crimson King", "Fireball" a "Machine Head". Tato alba se stala základními kameny hard rocku a heavy metalu a katapultovala Deep Purple mezi největší hudební hvězdy planety.
Gillanovo působení v Deep Purple však nebylo bez problémů. Napětí a tvůrčí rozdíly mezi ním a Ritchiem Blackmorem nakonec vedly k jeho odchodu v roce 1973. Po krátkém působení v jiných projektech se Gillan v roce 1984 do Deep Purple vrátil a s kapelou nahrál album "Perfect Strangers". Toto album se stalo velkým komerčním úspěchem a dokázalo, že Deep Purple i po tolika letech stále dokáží oslovit široké publikum.
Gillan s Deep Purple nahrál celkem sedm studiových alb a odehrál nespočet koncertů po celém světě. Jeho přínos kapele je nepopiratelný a jeho hlas se stal synonymem pro zvuk Deep Purple. I když Gillan v roce 2016 oficiálně ukončil svou kariéru s Deep Purple, jeho odkaz v kapele i v historii rockové hudby zůstává neotřesitelný.
Období Mk III a Coverdale
Po odchodu Gillana a Glovera v roce 1973 se zdálo, že Deep Purple končí. Ritchie Blackmore a Jon Lord se ale nevzdali a rozhodli se pokračovat s novým zpěvákem a basákem. Našli je v osobách Davida Coverdala, tehdy neznámého zpěváka z Newcastle, a Glena Hughese, talentovaného basáka a zpěváka z Trapeze. Sestavu doplnil bicman Ian Paice, který jako jediný zůstal z klasické sestavy Mk II.
Toto nové složení, známé jako Mk III, debutovalo albem "Burn" v roce 1974. Album bylo komerčním úspěchem a obsahovalo hity jako titulní skladbu "Burn" nebo "Might Just Take Your Life". Coverdale s jeho bluesovým projevem a Hughes se svým funky stylem vdechli kapele novou energii a směr.
Mk III vydala celkem tři studiová alba: "Burn" (1974), "Stormbringer" (1974) a "Come Taste the Band" (1975). Ačkoliv byla alba úspěšná, Blackmore byl čím dál více nespokojený s funkovým směřováním kapely a v roce 1975 Deep Purple opustil, aby založil Rainbow. Tímto se uzavřela éra Mk III a nastala další kapitola v bohaté historii Deep Purple.
Whitesnake a reunion
Hluboké vazby mezi Whitesnake a Deep Purple jsou neoddiskutovatelné. Frontman David Coverdale zanechal v Deep Purple nesmazatelnou stopu svým charismatickým projevem a nezaměnitelným hlasem v období let 1973 až 1976. Jeho působení obohatilo alba jako "Burn", "Stormbringer" a "Come Taste the Band". Po odchodu z Deep Purple se Coverdale vydal na sólovou dráhu, která vyústila ve vznik Whitesnake. Zajímavostí je, že v sestavě Whitesnake se v průběhu let vystřídala celá řada hudebníků, kteří měli spojitost s Deep Purple. Mezi nejvýznamnější patří Jon Lord, klávesista a zakládající člen Deep Purple, který s Whitesnake nahrál album "Saints & Sinners" a podílel se na turné. Dalším zvučným jménem je Ian Paice, bubeník Deep Purple, jenž s Whitesnake spolupracoval v 80. letech a podílel se na nahrávání alb "Slide It In" a "1987". Tyto hudební spolupráce dokazují úzké propojení obou kapel a vytváří fascinující kapitolu v historii rockové hudby. Fanoušci obou skupin tak mohou v tvorbě Whitesnake nalézt ozvěny Deep Purple a naopak.
Steve Morse éra
Po odchodu Ritchieho Blackmora v roce 1993 se Deep Purple ocitli na rozcestí. Nikdo nevěřil, že by kapela mohla pokračovat bez svého ikonického kytaristy. Přesto se rozhodli pro odvážný krok a angažovali amerického kytaristu Steva Morse. Morse, známý svou virtuozitou a eklektickým stylem, vnesl do Deep Purple novou energii a svěží vítr. Jeho příchod znamenal začátek nové kapitoly v historii kapely, která trvá dodnes.
Morse debutoval na albu "Purpendicular" z roku 1996. Album bylo přijato s nadšením a ukázalo, že Deep Purple jsou stále silní a kreativní. Následovala alba "Abandon" (1998), "Bananas" (2003), "Rapture of the Deep" (2005), "Now What?!" (2013) a "Infinite" (2017), na kterých Morse prokázal, že je plnohodnotným nástupcem Blackmora. Jeho kytarové party jsou plné energie, invence a technické brilance.
Přestože Morse nikdy nekopíroval Blackmorův styl, dokázal si získat srdce fanoušků Deep Purple. Jeho pozitivní energie a charisma na pódiu, stejně jako jeho nesporný talent, z něj udělaly nepostradatelnou součást kapely. Éra Steva Morse je důkazem, že i legendární kapely se dokáží vyrovnat s odchodem klíčových členů a nalézt novou inspiraci.
Smrt Jona Lorda
Jon Lord, klávesista Deep Purple a autor mnoha jejich legendárních skladeb, zemřel 16. července 2012 v Londýně ve věku 71 let. Příčinou úmrtí byla plicní embolie, se kterou bojoval delší dobu. Lord byl zakládajícím členem Deep Purple a s kapelou prožil její nejslavnější období v 70. letech. Jeho klávesy a Hammondovy varhany se staly nezaměnitelnou součástí zvuku kapely a jeho kompoziční talent stál za hity jako "Smoke on the Water" nebo "Child in Time".
Ačkoliv Lord Deep Purple opustil v roce 2002, jeho odkaz a vliv na hudbu kapely je nesmazatelný. Jeho technická zručnost, cit pro melodii a inovativní přístup k Hammondům z něj učinily jednoho z nejvlivnějších klávesistů rockové historie. Po odchodu z Deep Purple se věnoval sólové kariéře a spolupracoval s mnoha dalšími hudebníky. Jeho smrt zasáhla fanoušky po celém světě a připomněla hudební genialitu tohoto výjimečného muzikanta.
Současná sestava
Aktuální sestava Deep Purple, legendární rockové kapely, která uchvátila svět hity jako "Smoke on the Water" a "Highway Star", je důkazem jejich trvalé síly a vlivu. I přes četné personální změny v průběhu let zůstává jádro kapely silné a oddané své hudbě.
Na kytaře září Steve Morse, virtuóz, který do Deep Purple vnesl novou energii a technickou zdatnost. Jeho styl hry, ovlivněný jazzem a fusion, dodává klasickému zvuku kapely svěží rozměr.
Za mikrofonem stojí nezaměnitelný Ian Gillan, jehož mocný hlas a charisma jsou synonymem pro Deep Purple. Gillanův rozsah a síla jsou stále působivé a jeho jevištní projev je plný energie.
Roger Glover, baskytarista s nezaměnitelným groove, je základním kamenem rytmické sekce Deep Purple. Jeho hutné basové linky a cit pro melodii jsou nedílnou součástí zvuku kapely.
Ian Paice, jediný zbývající člen původní sestavy, je motorem Deep Purple. Jeho precizní a dynamická hra na bicí je základem pro epické instrumentální pasáže a strhující rytmy.
Don Airey, klávesista s klasickým vzděláním, do kapely přináší bohatou hudební paletu a virtuozitu. Jeho hra na Hammondovy varhany a syntezátory dodává hudbě Deep Purple hloubku a texturu.
Tato sestava, i když není původní, dokázala, že Deep Purple je stále živá a vitální kapela. Jejich koncerty jsou plné energie, vášně a hudebního mistrovství, které oslovuje fanoušky napříč generacemi.
Sólové projekty
Členové Deep Purple se během své dlouhé kariéry věnovali i vlastním projektům. Ritchie Blackmore, kytarista a zakládající člen, založil v roce 1975 kapelu Rainbow, která kombinovala hard rock s prvky klasické hudby. Později se Blackmore vrátil ke svým středověkým kořenům s projektem Blackmore's Night. Ian Gillan, známý svým silným vokálem, vydal několik sólových alb a v 80. letech se krátce připojil k Black Sabbath. Roger Glover, baskytarista, se kromě Deep Purple věnoval i producentské práci, například pro Judas Priest. Jon Lord, klávesista, byl uznávaným skladatelem a interpretem klasické hudby. Jeho dílo Concerto for Group and Orchestra je považováno za průkopnické spojení rocku a orchestru. Ian Paice, jediný stálý člen Deep Purple, spolupracoval s řadou umělců, například s Gary Moorem a Whitesnake. Sólové projekty členů Deep Purple dokazují jejich všestrannost a kreativitu, která přesahuje rámec jedné kapely.
Vliv a odkaz
Vliv Deep Purple na hudební scénu je nesporný. Kapela, která prošla mnoha personálními změnami a prošla si různými hudebními fázemi, zanechala nesmazatelnou stopu v historii rockové hudby. Od hard rockových začátků s ikonickým kytaristou Ritchiem Blackmorem po experimentálnější období s Tommym Bolinem, Deep Purple vždycky posouvali hranice žánru. Jejich vliv je patrný u nespočtu kapel, od heavymetalových velikánů jako Iron Maiden po progresivní rockery typu Dream Theater.
Nástroj | 1968-1970 | 1970-1973 | 1973-1975 |
---|---|---|---|
Zpěv | Rod Evans | Ian Gillan | David Coverdale |
Kytara | Ritchie Blackmore | ||
Baskytara | Roger Glover | ||
Bicí | Ian Paice | ||
Klávesy | Jon Lord |
Seznam členů Deep Purple je dlouhý a pestrý, odráží proměny hudebního stylu i osobní peripetie. Mezi nejvýznamnější postavy patří bezesporu Ritchie Blackmore, jehož kytarové riffy se staly synonymem hard rocku, a charismatický zpěvák Ian Gillan, jehož hlasový rozsah a jevištní projev uchvátily miliony fanoušků. Nelze opomenout ani klávesistu Jona Lorda, jehož virtuozita a cit pro melodii dodávaly hudbě Deep Purple hloubku a sofistikovanost.
I když sestava Deep Purple prošla mnoha změnami, kapela si vždy udržela vysoký standard a dokázala oslovit nové generace posluchačů. Jejich odkaz je živý dodnes a inspiruje hudebníky po celém světě.
Diskografie
Deep Purple prošli za svou dlouhou kariéru mnoha personálními změnami, což se samozřejmě odrazilo i na jejich hudebním vývoji. První sestava, známá jako Mark I, s Rod Evansem, Ritchiem Blackmorem, Jonem Lordem, Nickem Simperem a Ianem Paicem, nahrála tři alba: Shades of Deep Purple (1968), The Book of Taliesyn (1968) a Deep Purple (1969).
Druhá sestava, Mark II, s Ianem Gillanem a Rogerem Gloverem, je považována za nejúspěšnější a nejvlivnější. Vydali ikonická alba jako In Rock (1970), Fireball (1971), Machine Head (1972) a Made in Japan (1972). Po odchodu Gillana a Glovera přišla éra Mark III a IV s Davidem Coverdalem a Glennem Hughesem, respektive Tommy Bolinem. Tato období přinesla alba jako Burn (1974), Stormbringer (1974) a Come Taste the Band (1975).
Po rozpadu v roce 1976 se Deep Purple dali znovu dohromady v roce 1984 v sestavě Mark II a nahráli album Perfect Strangers (1984). Následovala další alba a personální změny, včetně Joe Lynn Turnera a Stevea Morse. Poslední studiové album, Turning to Crime, vyšlo v roce 2021.
Deep Purple prošli za svou dlouhou a bohatou kariéru mnoha personálními změnami. Od první sestavy v roce 1968 se kapelou prohnala plejáda talentovaných hudebníků, každý s vlastním jedinečným stylem a přístupem. Tato neustálá evoluce sestavy je patrná v rozmanitosti jejich diskografie, od hardrockových začátků přes progresivní experimenty až po bluesové vlivy.
Ačkoliv změny ve složení kapely přinášely výzvy, Deep Purple si vždy zachovali svou hudební integritu a vášeň pro rockovou hudbu. Každý člen, ať už stálý nebo dočasný, zanechal na zvuku kapely nesmazatelnou stopu. Právě tato kombinace stálého jádra a nových tváří udržovala Deep Purple relevantní a svěží po více než pět dekád. Seznam členů Deep Purple tak není jen výčtem jmen, ale spíše kronikou hudební cesty plné zvratů, triumfů a nesmrtelných hitů.
Publikováno: 19. 10. 2024
Kategorie: Hudba